Máme tady velmi početnou skupinu podnikatelů, kteří vybudovali úspěšné firmy v devadesátých letech – někdy před 25 až 30 lety. Jejich business rostl, expandoval i do zahraničí. Nicméně tito majitelé se dnes dostávají v mnoha případech na hranici důchodové věku a v zásadě přemýšlí, co bude s jejich podnikem dál. Jak v takovém případě postupovat? Zeptali jsme se Jiřího Lichého, výkonného ředitele společnosti BM4U, která se specializuje na interim management.
Jaká bývá nejčastější praxe?
Nejpřirozenější reakce je, že podnikatel předá firmu dětem. Což je ideální stav. A pokud jsou potomci dostatečně šikovní, převezmou vlajku, aplikují nové nápady a posunou podnik o level výš. Zažil jsem ale i situace, kde se nástupnictví v podobě dětí prostě nepodařilo. Hrály v tom roli přehnaně velké plány, které byly nereálné, nebo byla firma řízena nekoncepčně. Problémy na sebe nenechaly dlouho čekat a takový podnik se brzy ocitl v úpadku.
A co když „dědic“ chybí?
On nutně chybět nemusí. Dcera může být učitelka, syn IT specialista a ani jeden z nich nebude mít zájem ani ambice vést velkou firmu. Podnikatelské dovednosti se jaksi nedědí automaticky. V takovém případě bych „dědictví“ nelámal přes koleno, pokud se na to potomek necítí, zvolil bych jinou variantu.
Otázkou je, co pak dělat v takovém případě?
Řešení je hned několik. Firmu může majitel ukončit, prodat a nebo pokračovat dál s pověřeným výkonným ředitelem – ten může vzejít z firmy nebo si lze pronajmout externího specialistu. Ten pak zastane chod podniku. Majitel již nebude zatížen každodenní operativou – tj. posune se do role čestného ředitele společnosti a bude se tak moct více věnovat svým koníčkům. Kolikrát se setkávám i s případy, kdy podnikatelé ve vyšším věku řeší zdravotní neduhy a firemní povinnosti jdou v tu chvíli stranou, což je logické.
A jak taková spolupráce s externistou vypadá?
Výkonný ředitel intenzivně pracuje a pravidelně každý týden podává zprávu majiteli o chodu firmy. Specialista, zejména ten externí – interim manager, může přinést do podniku moderní postupy, zavést nové technologie. Externista totiž není zatížen podnikovou kulturou, která by jej jakkoliv ovlivňovala. Do podniku přichází s odstupem a nadhledem, takže pokud je ve firmě jakýkoliv problém, odhalí jej na první dobrou.
Tak pokud se budeme bavit o externistovi, kde vybírat?
Tak nejlepší je zavolat k nám do BM4U (smích). Ale ne, teď vážně. Ve specializované interim agentuře nabízí širokou škálu zkušených manažerů. V té naší mají manažeři více než 20letou zkušenost a špičkové know-how se řízením nadnárodních podniků, navíc se setkali s nejrůznějšími situacemi v businessu, na které jsou schopni obratem reagovat. Máme již 100 top manažerů! Můžeme například nabídnout výkonného a výrobního ředitele v jedné osobě pro výrobní typ podniku nebo třeba výkonného a obchodního ředitele pro obchodní firmu. Lze si vybrat ale i finančního, marketingového či ekonomického ředitele…
Vyjde externista dráž než zaměstnanec?
Nikoliv! Zaměstnanec na top manažerské pozici je finančně nákladný a jeho možná výměna v případě nespokojenosti se může velmi prodražit (zlatý padák). Oproti tomu externista – interim manager – svou práci fakturuje, platí si sám odvody a má měsíční výpovědní lhůtu.
Rozhovor připravili: Mgr. Jiří Lichý, výkonný ředitel BM4U, a Mgr. Lenka Gecková
Foto: Canva